Program vánočních a svátečních bohoslužeb, na které jste nejsrdečněji zváni:
Úterý 24.12. 2024 Štědrovečerní bohoslužby ve 22:00 hod. v kostele na Trávníku
Středa 25.12. 2024 Hod Boží vánoční – bohoslužby v 9:00 hod. v kostele na Trávníku
Neděle 29.12. 2024 bohoslužby mezi svátky – 9:00 hod. v sále na faře
Úterý 31.12. 2024 silvestrovské bohoslužby v 16:00 hod v sále na faře
Středa 1.1. 2025 Nový rok – bohoslužby s Večeří Páně v 9:00 hod. v sále na faře
Riegrova 283
560 02 Česká Třebová
+420 775 025 617
ceska-trebova@evangnet.cz
www.ceska-trebova.evangnet.cz
Sborový dopis
VÁNOCE
2024
Milé sestry a bratři, členové a přátelé farního sboru Českobratrské církve evangelické v České
Třebové, našli jste si chvíli a pustili se do čtení řádek sborového dopisu, za to Vám chci poděkovat.
O Vaši ctěnou a vzácnou pozornost se v tomto předvánočním čase uchází mnoho podnětů, výzev,
nabídek a informací. Konkurence je to silná. Není tedy samozřejmostí, že si najdete čas na cosi tak
okrajového, jako je sborový dopis. Tím spíš, že zdaleka nepatří mezi pravidelné tiskoviny, které berete
do rukou často a obvykle. Snad je tu jen jedna pravidelnost, která souvisí s příchodem vánočních
svátků.
Vždycky se o Vánocích pokoušíme zamyslet krátce nad jejich smyslem, nebo někdy nad
nesmyslností toho, co z Vánoc dokážeme udělat, když jejich skutečný význam zaměníme za efektní
ale povrchní parádičky, za vynikající, avšak nedietní a zdraví často škodlivé lahůdky a pochoutky a
když se nám svátečnost (od slova svaté, svatost) scvrkne do pouhé prchavé atmosféry, pohodičky a
klidu. Nic proti baňkám, cukroví a odpočinku, jsem pro, věřte mi. Ale co když nám nic víc a nic
jiného, hlubšího z Vánoc nezůstává. To je fakt průšvih. Na koledy zajdete do supermarketu (už si je
ani neumíme sami společně s dětmi zazpívat, je nám u toho nějak trapně…), příběh Ježíšova narození
nahradí Popelka, Mrazík, Pyšná princezna, nebo „nežertující čerti“ a jiné pohádky, absenci kostelního
ticha a společenství bohoslužeb nahradí vánoční jarmarky a nákupní mumraj. Dojít v tom všem k
jádru Vánoc, k podstatě jejich obsahu není jednoduché. Vůbec vlastně není snadné porozumět tomu,
na čem leží tíživá vrstva balastu, matoucí nános zvyků, roztodivných tradic a pověr… Není snadné
odhalit smysl toho, co už je samo o sobě velké a bezezbytku neuchopitelné tajemství.
Aby pokus o úvahy tímto naznačeným směrem nebyl pořád stejný, ba co hůř rok od roku nudnější,
přijal jsem jako výzvu text vánoční evangelické písně č. 305 (ze „starého“ chrámového zpěvníku):
„Ach, co je krásy v té jedné větě, jež se dnes šíří po celém světě: Narodil se nám Spasitel. Narodil se
nám. Ach, co je světla v tom známém slově, které zní vždycky rok, co rok nově: Narodil se nám
Spasitel. Narodil se nám.“ Jak nově, jinak, nezvykle přistoupit k tomu starému známému příběhu?
Asi ani tohle nebude jednoduché.
Mnozí zajisté znají novozákonní evangelijní vyprávění o narození Ježíše, o mudrcích a pastýřích, o
hvězdě, jeslích, Josefovi, Marii a andělech. Všem (i těm, kdo si myslí, že to dobře znají) doporučuji
přečíst si Evangelium podle Matouše 1,18 – 2,23 a podle Lukáše 1,5 – 2,20. Každý rok znovu a znovu
na Vánoce čteme tyto zvláštní biblické oddíly v kostele při bohoslužbách a opakovaně k nim
posloucháme kázání (tedy někteří…). Má nám to ještě co říct? Nechtělo by to nějaký modernější,
současnější příběh? Jsem si jist, že vánoční evangelium nahradit ničím nejde. Co však jde, to je měnit
náš přístup k němu. Zkusme to. Na pomoc jsem si tentokrát přibral řadu vánočních písní, z již právě
citovaného evangelického zpěvníku. Tajemství Vánoc se můžeme pokoušet vyjádřit teologickými a
věroučnými výpověďmi, můžeme meditovat o Inkarnaci (vtělení Božím), o Parthenogenezi (zrození
z panny), o Epifanii (zjevení Božím), o Pneumatogenezi (početí z Ducha svatého) atd. To všechno
jsou Vánoce. A vůbec nás nemusí odradit obtížnost témat a krkolomnost mnohých výpovědí. Vždyť
mluvíme o nevyslovitelném a dotýkáme se nedotknutelného, pokoušíme se proniknout do tajemství,
jak Bůh vstoupil do tohoto světa k nám lidem. Někdy nám však může pomoci něžný, jemný a citlivý
jazyk poezie písní, které o téže skutečnosti, jakou uchopuje jazyk teologie, vypovídají „srdcem „a
„citem“. Víra má mnoho prostředků a v písních je skryt obrovský poklad. Objevme teď, jak mohutně
a působivě vypovídají o tom, co se stalo v betlémských jeslích, k čemu putovali starověcí mágové, u
čeho se nachomýtli pastýři, co vytočilo krále Heroda, co ohlašovali andělé, co zůstalo světu skryto a
2
co je stále stranou zájmu a pozornosti lidí. Bude to jen nepatrný výběr, ale i ten bohatě reprezentuje
velkolepou pestrost způsobů, jak můžeme porozumět vánoční události v Kristu.
Co se to stalo? „Otce nebeského pochvalme z milosti, neb nám Syna svého poslal z vysokosti, v
božství sobě rovného a velmi milého, kterýž se v Panně vtělil, potom se narodil.“ (208,1) „Věřím v
tebe, Jezu, Synu Boží pravý, jenž jsi přišel na svět z trůnu věčné slávy, divem počat z Ducha, zrozen
z čisté panny, abys dítky Evy uved v nebes brány.“ (296,1) „By hříšník došel milosti, tys, Pane,
sestoupil z výsosti a zjevil ses v člověčenství, pro naše blahoslavenství.“ (291,3) „Rozpomeň se,
tvůrčí Slovo, že jsi tělo člověkovo vzalo z klína čisté panny, jenž byl Duchem požehnaný.“ (295,3)
„Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzíti na se, radujme se! Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.“ (281,3)
Proč jesle? „Viz, jaká to pokora při tak mocném králi, jehož v nebi andělé bez přestání chválí! V
jesličkách leží, kvílí panující na nebi, moudrost Otce svého; krásu kvítí dávaje, ptactvo vše odívaje,
plenky oděv jeho.“ (278,4) „V světě pro nás se ponížil, velice pracemi ztížil, počav hned od narození
až do trpkého skončení. Anděl z nebeského sboru hlubokou jeho pokoru pastýřům bdícím zvěstoval,
k jeho jeslím ukazoval.“ (285,2-3) „Má jesle sbité z hrubých dřev Král králů zneuctěný, je domovem
mu prostý chlév, kde zlato, šarlat není. Jen jesle, slámu, plenky máš – kdo hledal by tě, Pane náš, v
tak velkém ponížení.“ (290,6) „Předivné narození pro naše spasení, dobrovolné zmaření, přílišné
snížení k lidskému pokolení pro jejich zvelebení, maje Otce samého mocného na nebi, ráčil míti
matku zde chudičkou na zemi, aby nás obohatil svou slávou na nebi.“ (283,4-5) „Ač Syn Boží pravý,
Světlo od věčnosti, pro nás přišel, aby nám byl nejbližší. Vzal na se z lásky člověčenství naše. Ó
pojďme, pokloňme se Ježíši.“ (294,2) „Ach, co je lásky v tom Božím činu! Bůh se k nám sklonil sám
ve svém Synu. Narodil se nám Spasitel! Narodil se nám.“ (305,4) „A Herodův celý dvůr si klidně při
tom spí. To proto, že zpěv andělů slyší jen poslušní.“ (306,4) „Když pospíchali k nemluvňátku, radost
vedla je, až našli děťátko i matku jménem Marie. Její ruka laskavá do jeslí mu ustlala, vždyť není
jinde místa pro Krále andělů.“ (307,2)
Jaký konečný cíl to všechno má? „Chtěl pro nás pracovati, hlad, žízeň trpěti, potom též umučení
ráčil podstoupiti, pokrm, nápoj k životu chtěl nám způsobiti.“ (283,6) „Nic nedbáš na to, co chce svět
a v čem se tělo zhlíží. Tys přišel za nás vytrpět trest na golgotském kříži. Jdeš vydobýt nám nový věk,
když snášíš zaslepený vztek, tvá oběť viny smíří. Buď stálým hostem v srdci mém, můj drahý
Spasiteli, ať kořím se ti den, co den a náležím ti celý. Tvé jesle jsou mi zárukou, že myslíš na mne
láskou svou, že povedeš mě k cíli.“ (290,8-9) „Chudobu jsi snášel, mnohou strast a bídu, cestou kříže
kráčel za hřích svého lidu, ukřižován, umřel, třetí den vstal z hrobu, z nebe poslal Ducha v zaslíbenou
dobu. On se pro nás hříšné z panny čisté zrodil, přijde opět z nebe, aby všechny soudil. Klaňme se
mu vděčně v tomto svatém čase, služebníkem stal se k naší věčné spáse.“ (296,2-3) „Pokoj, v lidech
zalíbení! Ráj se opět otvírá; k lidskému zas pokolení Bůh své ruce prostírá. Narodil se z čisté panny
v městě Davidově dnes smírce dávno zvěstovaný, prorok Boží, Král a kněz.“ (297,2) „Buď Bohu
sláva na výsostech nebe a země všecka pokoj měj! Viz lásku jeho, jak miloval on tebe, touž láskou
bratry objímej! Zvěst lásky dále a dál se šíří, zlo v základech se otřásá; před Páně trůnem až země se
smíří, pak novou písní zajásá.“ (302,1-2)
A kdo chcete, tak se ještě nakonec pomodlete píseň 304 a kousek 306. sloku 3.5. a 6.
„Pastýři pásli na horách a aj, tu velký div: uzřeli slávu nebeskou, již neviděli dřív… A pastýři i mudrci
mu dary přinesli. A všichni spolu stali se bratřími u jeslí. Ó Kníže míru, Ježíši, i nám zjev slávu svou:
ať ztichnou zbraně, zazní zpěv a lidé bratry jsou.“ Amen.
Program vánočních a svátečních bohoslužeb, na které jste nejsrdečněji zváni:
Úterý 24.12. 2024 Štědrovečerní bohoslužby ve 22:00 hod. v kostele na Trávníku
Středa 25.12. 2024 Hod Boží vánoční – bohoslužby v 9:00 hod. v kostele na Trávníku
Neděle 29.12. 2024 bohoslužby mezi svátky – 9:00 hod. v sále na faře
Úterý 31.12. 2024 silvestrovské bohoslužby v 16:00 hod v sále na faře
Středa 1.1. 2025 Nový rok – bohoslužby s Večeří Páně v 9:00 hod. v sále na faře
Staršovstvo a farář sboru Ivo David Požehnané Vánoce a Nový rok
Advent a Vánoce 2023
Sborový dopis
„Hospodin tě přivádí do dobré země, do země potoků, pramenů a tůní, z nichž údolím prýští voda z hor.“ (5. kniha Mojžíšova 7, 8)
„Vždyť on si nenechal ani vlastního syna, ale za nás všechny ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedal úplně všechno? (Římanům 8, 32)
Dva citáty z Bible. Ze Starého a z Nového zákona. Mojžíš a Pavel to říkají lidem, kteří jsou utrmácení a otrávení z dlouhé cesty a často nejistého putování. Stejně jako někdy my. Obzor nám zaplňuje to, co se nepovedlo. Je to však jenom úhel pohledu. Ale dokážu změnit úhel pohledu? O co se mám opřít, když chci vidět věci nadějně? Může nám pomáhat a jistě často pomáhá inventura malých a velkých jistot. Ty malé jsou fajn a stojí za to po ránu nebo večer si je s děkováním a modlitbou projít. Ta nejhlubší jistota však spočívá v tom, že Pán Bůh na nás nekouká jen pasivně z nebe, ale vydal se za námi. To je adventní a vánoční poselství pro každého z nás Tam, kde jsem na lopatkách, říká: Já jsem tvou prohru vzal na sebe. V ukřižovaném Ježíši je ta tvoje prohra zahrnuta do mých záchranných plánů se světem a celým stvořením. ‚Já jsem Ježíše poslal na svět jako nemluvně v plenkách, jako beránka ukřižovaného. Ale vzkřísil jsem ho z mrtvých. Tak vstaň a jdi v pokoji dál.‘ K tomu jsme pozváni i letošním adventním časem a vánočními svátky. Amen. (Podle úvahy docenta Petra Slámy)
Program adventních bohoslužeb
3. 12. 2023 1. adventní neděle bohoslužby v 9:00 hod.
10. 12. 2023 2. adventní neděle bohoslužby s Večeří Páně v 9:00 hod.
17. 12. 2023 3. adventní neděle bohoslužby v 9:00 hod.
Program vánočních bohoslužeb
24. 12. 2023 4. adventní neděle a současně Štědrý den bohoslužby štědrovečerní v 22:00 hod.
25. 12. 2023 Hod Boží vánoční bohoslužby v 9:00 hod.
31. 12. 2023 Neděle po narození Páně a poslední den roku bohoslužby s Večeří Páně v 9:00 hod.
Novoroční bohoslužby
1. 1. 2023 Nový rok bohoslužby v 9:00 hod.
Milé sestry a bratři, po celou dobu Adventu a Vánoc se nebudeme setkávat v kostele na Trávníku. Veškerá bohoslužebná shromáždění se konají v modlitebně na faře sboru ČCE v České Třebové, Riegrova ulice 283 z důvodu rekonstrukce našeho kostela. Milí členové a přátelé sboru, do všech našich společných shromáždění jste srdečně zváni. V případě, že se nebudete moci osobně bohoslužeb účastnit, je možné dohodnout s bratrem farářem pastorační návštěvu s rodinnou pobožností a vysluhováním Večeře Páně u Vás doma. Telefonní kontakt: Farář Ivo David 728 143 334.
Děkujeme Vám, že na náš farní sbor pamatujete svou štědrostí i přímluvnými modlitbami. S přáním klidných svátečních dnů, mocné Boží blízkosti a radosti víry
Staršovstvo farního sboru ČCE v České Třebové
………………………………………………………………………………………………………….
Na činnost sboru lze přispívat:
• převodem na sborový účet (KB 107–154970237 / 0100),
• osobně do sborové pokladny (u pokladní Věry Nečasové),
• případně složenkou, kterou na požádání připravíme.
Při platbě převodem, prosíme, uveďte v poznámce jméno dárce a účel daru (např. salár, Jeronýmova jednota, dar na potřeby sboru, jiný účel…). V případě saláru je nejvhodnější způsob platby trvalým měsíčním/čtvrtletním příkazem. Dary církvi si mohou plátci daně odečíst ze základu daně.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozvání k výročnímu sborovému shromáždění a velikonočním bohoslužbám
ve Farním sboru českobratrské církve evangelické v České Třebové
Kdo chcete, pojďte… tolikrát se to v Bibli ozývá a v našich životech je tato otázka den co den
nová. Chce se nám někam jít? Musíme někam? Co vlastně musíme? Umřít? Ano! Ale chtěli
jste se narodit a muset umřít? Kdo ví. Chce se vám žít? Někdy ano, někdy ne. A teď nešetřete
myšlenkami, tu poslední záležitost své smrti přiložte jemně a citlivě na svůj vlastní život. A co
to teď udělalo? Změnilo vás to, jste trošku jiní, hodnoty jsou jinak, bojíte se sebe nebo toho,
co přijde? To je mazec, když se do takových myšlenek člověk pustí. Víra v Boha nemá žádnou
definitivní a stoprocentní odpověď. Víra je otázka, víra je tázání se po nezodpověditelném.
Víra je šťastná varianta života, která nemá hotová řešení za pomoci násilí a diktatur. Víra
spoléhá na věci nad námi a pomáhá tomu, co je u nás tady dole, tomu, kdo je u nás. Jestli
chcete zažít víru, udělejte krok blíž k tomu, kdo je a má být váš bližní. Jinde se víra nedá zažít
a nenajdete ji v duchovních dřinou odvedených cvičeních dechu, ani ve spanilé jízdě na
chemických látkách, ani v odmítání masa a dietách. Vlastně nenajdete Boha ani v estetice a
zdobnosti křesťanských kostelů a židovských či muslimských chrámů. Vlastně ani v lese a u
pramenů potůčků. Kde najdeme víru a Boha? Tam, kde často vůbec nehledáme a nechodíme
tam. Totiž u umírající babičky, u ustrašeného dítěte, u zlikvidovaného bezdomovce, u
průseráře každodenního neúspěchu. Tam je Bůh, který se o Velikonocích dal poznat ve
strašné katastrofě ukřižovaného Ježíše. Dívej se, člověče, uvidíš… „A když uviděl setník, který
stál před ním, že takto skonal, řekl: Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“ (Evangelium podle
Marka 15, 39)
Milé sestry a bratři, vážení přátelé evangelické církve v České Třebové, dovolujeme si Vás
pozvat na Výroční sborové shromáždění, které se bude konat 26. 3. 2023 v 9. hodin
v modlitebně našeho sboru. Při výročním sborovém shromáždění se dozvíte něco o životě
farnosti v roce 2022, o hospodaření i aktivitách, v nichž se uskutečňuje naše bratrská a
sesterská sounáležitost.
Přijměte rovněž pozvání na velikonoční sváteční bohoslužby. Budou v těchto termínech:
Velký pátek 7. 4. 2023 v 18. hod. se čtením Pašijního novozákonního příběhu a Večeří Páně.
Velikonoční neděle Kristova vzkříšení v 9. hod. s Večeří Páně. Obě bohoslužby se budou
konat v modlitebně našeho sboru.
Těšíme se na sváteční setkání při písních, modlitbách, slyšení božího slova a společných
rozhovorech. Přimlouváme se za Vaše dobré dny a přejeme Vám Boží blízkost.
Staršovstvo farního sboru evangelické církve.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sborový dopis
ADVENT – VÁNOCE
2022
„Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly lampy, ale nevzali si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly. Uprostřed noci se rozlehl křik: „Ženich je tu, jděte mu naproti“! Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. Tu řekly pošetilé rozumným: „Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!“ Ale rozumné odpověděly: „Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!“ Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: „Pane, pane, otevři nám!“ Ale on odpověděl: „Amen, pravím vám, neznám vás.“ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. (Evangelium podle Matouše 25, 1-13)
Příznačný adventní příběh. Ženichovo (Kristovo) království přichází. Můžeme mu jít naproti, nebo ho lhostejně přehlížet. Je to na nás. Na protikladu pošetilých a moudrých družiček se ukazuje významnost toho, který jako ženich přichází i toho, co vzhledem k jeho příchodu uděláme. Koupit se nedá všechno. Naše rozhodnutí a zaujetí se nedá vynahradit penězi. Celá situace příchodu ženicha vykazuje známky obrovského napětí. Náš život je plný napětí. A rozumnost spočívá v tom, že jako ty připravené družičky i my budeme čekat, že se už co nevidět ozve: Ženich jde! A že nám také dojde, jak snadno se dá hostinu s ženichem promeškat.
V příběhu dojde k naprosté krizi, ženich nepřichází. Na všechny družičky padne únava a usnou. V tom se od sebe neliší. Navíc nesmírně sobecky a nesolidárně zní jejich argument: nedostávalo by se nám ani vám. Dokázal bych si představit děj podobenství jinak. Všechny by se rozdělily, nakonec by žádná z nich nic neměla a zůstaly by všechny v absolutní tmě, zoufalé, ztracené a v beznadějné samotě a bezmoci. A najednou by přišel ženich a všechny je ozářil životodárným světlem a pozval k otevřeným dveřím své hostiny. Jenže tak to není.
Podobenství chce zdůraznit, jak moc je důležité zůstat ve střehu, nikam neodbočit, neodběhnout, nevzdálit se od toho nejpodstatnějšího dění v životě. „Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich…“ Připravené vešly s ním na svatbu. Co je ta nezbytná připravenost? Snad to, že to s naší vírou nezabalíme, nezlomíme nad tímto světem hůl a neodsoudíme ho i se všemi lidmi, protože se zdá, že se ženich neblíží, žádná hostina se nekoná a všude je jen tma. Není to tak! Ta nejmocnější zpráva Adventu a Vánoc je, že navzdory temnostem světlo Kristova kralování září do našich životů a do tohoto složitého, sobectvím a bezohledností zotročeného světa. „V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila… A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ (Jan 1, 4. 5. 14)
Milé sestry a bratři, členové a přátelé evangelické církve v České Třebové, za slovy Ježíšova podobenství i za symbolickou mluvou Janova evangelia můžeme zaslechnout zcela konkrétní otázky a výzvy, které se prakticky týkají našeho farního sboru, našeho místního společenství. Jde totiž o to, jestli tu připravenost víry osvědčujeme teď a tady mezi sebou a společně? Jestli jsme zástup družiček, které mají své lampy víry a olej naděje a lásky, jestli naše víra hoří a svítí druhým? Stojíme o život před Boží tváří, chceme být součástí sboru? A potřebujeme se k tomu navzájem při bohoslužbách a při dalších setkáních v církvi, ve sboru? A potřebujeme k tomu svého vlastního faráře? To jsou otázky, které Vám do jisté míry předkládáme i tímto sborovým dopisem. Je důležité si na ně odpovědět, protože nás náročnost doby volá k rozhodnutím, kterým se již nelze vyhnout. Prosíme Vás, milí přátelé, využijte čas adventní a vánoční k promyšlení některých otázek, které nesnesou odkladu. O tom, jak to bude s naší evangelickou církví vypadat, jak bude do budoucna fungovat společenství naší farnosti, rozhodujete všichni společně. S přáním dobrých dnů, odvážných rozhodnutí i činů a pokojného předvánočního i svátečního času.
Staršovstvo a farář sboru Ivo David
Bohoslužby v prosinci 2022
4. 12. 2022 – 2. neděle adventní 9:00 hod. (host Michal Branda)
11. 12. 2022 – 3. neděle adventní 9:00 hod.
18. 12. 2022 - 4. neděle adventní 9:00 hod.
24. 12. 2022 - Štědrý den 22:00 hod. (v kostele)
25. 12. 2022 – Hod Boží Vánoční 9:00 hod.
31. 12. 2022 v 16:00 hod.
Požehnané Vánoce a Nový rok
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozvání na neděli svatodušní a další sborové události
Červen 2022
Když s nimi byl (Ježíš) u stolu, nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: „Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní.“ Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: „Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?“ Řekl jim: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ (Skutky apoštolů 1, 4-8)
Říká se, že při Svatodušních svátcích slavíme vznik církve. Nepochybně něco takového skutečně vzniklo. Ale tento záměr z biblického vyprávění spíš odvozujeme, než že by byl výslovně zmíněn. Církev jako instituce nemá v naší době příliš velké sympatie a lidé na toto slovo reagují často zdrženlivě, častěji lhostejně a nejčastěji odmítavě. (Patrně to neplatí jen o naší době.) Proč tomu tak je, to by bylo na dlouhé přemýšlení. Nám jde o jinou věc. Co to vlastně na svatodušní neděli slavíme a připomínáme?
Evangelista Lukáš, autor knihy nazvané Skutky apoštolů, hned na začátku vyprávění o událostech po umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista naznačí, že seslání a sestoupení Ducha svatého je splněním Božího slibu, že učedníci Ježíšovi budou pokřtěni Duchem svatým (nebo také v Duchu svatém). Lukáš nemluví o vzniku církve, neříká, že jde o historicky důležitý okamžik zrodu jakési sociologicky odlišné společnosti. Dosvědčuje, že ti, kteří svůj život spojili s Ježíšem a jeho evangeliem, budou ponořeni do nějaké mimořádné skutečnosti, do svaté přítomnosti Božího Ducha a v ní dostanou sílu, aby byli Ježíšovými svědky. Tak oč tu jde? O zdůvodnění existence našich církevních struktur a toho, co křesťanství svou vnější evidencí představuje? Vůbec ne. Tady se svatý Bůh a Otec Ježíše Krista dotýká svým Duchem – Dechem každého člověka a dává mu sílu, aby mohl žít život naplněný láskou, pokojem, radostí a vůbec vším, co pramení z poznání Ježíšovy smrti na kříži a jeho vzkříšení a aby toho byl společně s ostatními stejně zasaženými lidmi svědkem pro druhé. Je jisté, že tento mimořádný děj přivede lidi do společenství, přivede je třeba i do etablovaných a složitě strukturovaných institucí. Ale to je ten vedlejší a nikoli první či nejpodstatnější jev. To hlavní o svatodušních svátcích je, že se Bůh chce právě tebe dotknout plamenem své lásky. A něco úžasného se v tvém životě a v životě dalších lidí rozhoří… (farář Ivo David)
Sborové informace
Milé sestry a bratři, přátelé farního sboru ČCE v České Třebové, příští neděli 5. 6. 2022 budou všichni křesťané bohoslužebně slavit svatodušní neděli. Rádi bychom Vás k tomuto svátku Ducha Svatého pozvali. V našem sboru budou bohoslužby ve zmíněnou neděli v kostele na Trávníku v 9 hodin a při bohoslužbách bude vysluhována Večeře Páně. Službou slova a svátosti poslouží bratr jáhen Michal Branda. Chrámová sbírka je už tradičně celocírkevní a je určena na práci Diakonie evangelické církve. Diakonie v současné době vyvíjí obrovské úsilí a přináší nedocenitelnou pomoc potřebným na všech možných úrovních. Její služba je hodna obdivu a naší zvýšené pozornosti. Diakonii děkujeme a přimlouváme se za její aktivity.
Dále Vás chceme pozvat na Noc kostelů. Je to celoevropská událost s dlouholetou tradicí, kdy jsou otevřené chrámy, kostely, modlitebny a kaple široké veřejnosti. Tato akce se koná letos 10. června a náš evangelický kostel v České Třebové bude také přístupný. Podrobný program ještě zveřejníme.
A všechna pozvání završíme nabídkou účasti na koncertu skvělého instrumentalisty a skladatele Josefa Klíče, který k nám do kostela se svým violoncellem přijede 18. června v odpoledních hodinách. Začátek koncertu bude rovněž upřesněn.
Přejeme Vám dobrý výběr ze všech možných nabídek a především plnost Ducha svatého a sílu zvládat nápor starostí a povinností současné doby. Pán Bůh Vás opatruj.
S pozdravem pokoje a milosti Boží staršovstvo Farního sboru ČCE v České Třebové
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sborový dopis na Velikonoce 2022
Milé sestry, bratři, přátelé evangelického farního sboru v České Třebové, jak bývá zvykem, píšeme Vám velikonoční pozdrav a pozvánku na bohoslužby, které se budou konat od 15. do 17. dubna včetně mimořádného velikonočního koncertu.
Pojďme se ale napřed trochu zamyslet nad tím, co Velikonoce znamenají.
„Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: To jsi Mesiáš? Zachraň sám sebe i nás! Tu ho ten druhý okřiknul: ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen ke stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal A řekl: Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království. Ježíš mu odpověděl: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji. (Evangelium podle Lukáše 23, 39-43)
Tři muži visí na křížích. Rozhovor velice blízko smrti. Padají závažná slova. Blízko smrti není čas plýtvat slovy. Musí se říct jen to nejpodstatnější. A když to člověk nechce udělat, je to jen rouhání, nic jiného. Představa Mesiáše, který zachraňuje sám sebe, je nejen divná ale především úplně k ničemu. Čeho se víc bát? Smrti? Boha? Nebo téhle falešné představy, že nás někdo vždycky z každého problému zachrání a nikdy nic nebudeme muset vytrpět?
Za spoustu věcí si můžeme sami, ale jen mizivou část jsme si ochotni přiznat. Většinou to svedeme na druhé nebo na okolnosti. Já nic, já muzikant... Tohle v sobě musíš okřiknout a pozvat sebe i druhé nikoli ke strachu, ale k bázni boží. Abychom nebyli zapomenuti, aby na nás i přes všechnu bídu a hřích Kdosi pamatoval. Abychom směli být s ním dnes i vždycky v jeho ráji, aby On byl s námi.
Aby nikdo nezůstal sám.
Modlitba
„Zouvám si boty – své ambice,
odkládám hodinky – svůj rozvrh,
sundávám brýle – své pohledy na věc,
zavírám pero – svou práci,
pokládám své klíče – svou jistotu,
abych byl jen s tebou Bože.
Po tom, co jsem byl s tebou,
si obouvám boty – abych šel po tvých cestách,
beru si hodinky – abych žil v tvém čase,
nasazuji brýle – abych se díval na tvůj svět,
otevírám pero – abych zapsal tvé myšlenky,
beru do ruky své klíče – abych otevřel tvé dveře.
(neznámý autor)
Píseň EZ 312
Program bohoslužeb, na které vás zveme: Velký pátek – 15. 4. 2022 v 9:00 hod s Večeří Páně
V sobotu se v našem kostele na Trávníku koná koncert v 15:00 hod.
Neděle Vzkříšení Páně 17. 4. 2022 bohoslužby čtené v 9:00 hod. (Farář Ivo David slouží v Moravské Třebové)
Pokojné a láskou Boží naplněné Velikonoce přeje staršovstvo sboru.